Marek
Marek se narodil jako zdravé dítě. Ve dvou letech mu však byla diagnostikovaná svalová atrofie.
Příběh:
Ahoj,
jmenuji se Marek Drahonský a je mi 30 let. Narodil jsem se jako zdravé dítě, ale v necelých dvou letech se zjistilo, že je všechno jinak. Po několika vyšetřeních mi byla diagnostikována svalová atrofie. Začal jsem navštěvovat lázně a intenzivně rehabilitovat.
Můj život začal aktivně. Mateřskou školu jsem prožil na Kociánce a poté jsem se vrátil zpět k rodičům a navštěvoval běžnou základní školu v Blansku. Zhruba ve 4. třídě ZŠ mě čekala operace páteře, která mi pomohla. Při návratu zpět do školy se ale řešilo, že musím na druhý stupeň ZŠ nastoupit jinam (škola neměla nainstalovanou plošinu do pater budovy a vedení její pořízení nepovolilo). Vrátil jsem se proto zpět na Kociánku. Byla to pro mě nelehká změna a všechno si sedlo až po nějakém čase. Dokončil jsem ale úspěšně i střední školu a složil maturitu (obor obchodní akademie).
Našel jsem si přítelkyni, se kterou jsem začal budovat budoucnost a odešel z Kociánky. Žili jsme spolu, ale když jsme se rozešli, chtěl jsem žít sám. Teď žiju plnohodnotný život za pomoci asistentů organizace Domov pro mne. Díky Oblastní charitě Blansko můžu bydlet opět v Blansku. Mám vlastní domácnost, zaměstnání a jsem spokojený. Jediné, co mi chybí, je dobrodružství a cestování.
Jsem duší dobrodruh, objevování nových míst k životu potřebuju, je to můj hnací motor. A taky jdu rád proti překážkám a ukazuju světu, že to jde! Věřím, že tím můžu inspirovat i další lidi, kterým chybí kuráž.
Jaký je jeho sen?
Mým snem je podívat se do Dubaje.
Proč Dubaj? Fascinuje mě ten kontrast moderního města vybudovaného uprostřed pouště a rovnováha, ve které oba tyto protipóly v Dubaji jsou. Rád bych tu atmosféru zažil na vlastní kůži. A také je tam stále teplo. J Vím, že takovou cestu můžu podniknout jen v doprovodu a s osobním asistentem, bez kterého se neobejdu, ale jak už jsem řekl, překážky jsou od toho, abychom je překonávali!